DJI Mavic AIR 2 

Díky TELINKu jsem měl možnost vyzkoušet poslední dron, co se objevil na našem trhu a tím je DJI Mavic AIR 2. 

Rád bych napsal pár slov z pohledu fotografa. Drony využívám již několik let a s drony převážně fotografuji. V současné době létám s DJI Mavic 2 PRO. Proto mne velice zajímalo, jaké bude srovnání s tímto novým Mavic AIR 2.

Na první pohled to vypadá, že AIR 2 je vlastně zmenšeným DJI Mavic 2 PRO. Provedení zůstalo stejné, všechny rozkládací komponenty jsou dobře udělané a dron působí dojmem kvalitně zpracovaného výrobku. Píši to z toho důvodu, že u menších dronů jsem se spíše setkal s provedením, které připomínalo hračku. Tady to tak není. Provedení baterií je hodně podobné jako u MAVIC 2 PRO s tím, že jsou menší a zaručují dronu dostatek energie, aby vydržel ve vzduchu i přes 30 minut.



Velikost dronu je velice příjemná na každodenní nošení a parametry nasvědčují, že by nebyl problém nosit ho v tašce s foťákem každý den.

K dronu je nový dálkový ovladač. Je o něco větší než starší typy ovladačů, ke kterým se musel připojit telefon do spodních svěracích kleští. Ovladač má jistě větší kapacitu baterie, což se projevilo tím, že se s dronem dá létat na více baterií bez nutnosti nabíjet ovladač. Při vysunutí horního úchytu je v ovladači již schován kabel pro připojení mobilního zařízení. Na jednu stranu prima věc, že je kabel hned po ruce, ale docela špatně se vycvakává.

Co se týče letových vlastností. Překvapilo mně, že i na to, jak je dron relativně malý, tak ve vzduchu byl stabilní, dobře se ovládal a nebyl vratký.

S DJI Mavic Air 2 jsem udělal několik letů a překvapilo mne, jak bez problémů se ovládá. Provedl jsem několik letů někde na úrovni do 2,5 km vzdálenosti a se signálem a přenosem obrazu jsem neměl problém. Nehlídal jsem přesně čas, ale troufám si říct, že dron opravdu ve vzduchu reálně 30 minut vydrží.

DJI Mavic Air 2 umožňuje focení do souboru RAW i JPG.  Já jsem při focení využíval oba módy. Jak focení JPG, tak zároveň do RAW. Jediná pro mne nepříjemná věc, které jsem si všiml je, že při focení velkých RAW souborů při zápisu na kartu dochází k zastavení obrazu a teprve po zapsání na kartu se obraz zase přepne do živého náhledu. Je možné, že tato věc byla způsobená pomalou kartou. Doufám, že v nějakém z novějších firmware bude tato věc třeba odstraněna. Při létání je potom nepříjemné, že ve chvíli, kdy se fotí série fotografií za sebou, tak se obraz zastaví a vy vlastně nevíte kam letíte, nebo jakým směrem se dron pohybuje.

Co se týče fotografických režimů, lze vybrat několik módu od standardního jedno snímkového, smart s nějakou vylepšenou inteligencí až po full 48Mpix, které jsou samozřejmě napočítané. Senzor v dronu je půl palcový a vlastní 48Mpix fotku dron vyrobí tím, že napočítá několik fotografií a ty následně složí. Já jsem si od této velké fotky sliboval tu věc, zda je tam dostatek dat, které jsou použitelné a zda do fotky bude možno řezat a dělat výřezy.  Zkušenost je taková, že velká 48Mpix fotka, je bohužel formátu 4:3. Což je pro mě absolutně nepoužitelný formát. Je to čtverec, z kterého se potom řeže vlastní aspekt 3:2 anebo 16: 9 a v tu chvíli data, která jsou na okraji fotky jsou nepoužitá.



Osobně si myslím, že tento formát senzoru je pravděpodobně osazen v dronu z toho důvodu, toho že dron softwarově používá stabilizaci obrazu na úrovni plovoucího výřezu na ploše čipu. Co se týče rozlišení a detailů, tak za dobrého až průměrného počasí pod mrakem dron podává za mne dobrý až výborný výstup.  Ve srovnání s DJI Mavic 2 Pro je to o něco horší na úrovni šumu. Na úrovni detailů se mi to zdálo, že to je srovnatelné.  Co se týče dat RAW tak ty já v poslední době už moc nepoužívám. Je to z toho důvodu, že jak dnešní digitální fotoaparáty, tak i drony umí v reálném čase opravdu vyrobit kvalitní výstup v JPG a RAW data vlastně vůbec nepotřebuji. Většinu fotek, které fotím mám správně exponované a nemám důvod dělat velké zásahy do zdrojových dat, který by bylo třeba vytáhnout určité chyby v případu přeexpozice nebo podexpozice.

Můj pohled na dnešní RAW. Díky výkonnosti dnešního HW jak ve fotoaparátech, tak i dronech je z mého pohledu dnes lepší výstup okamžitého JPG, který udělá vlastní zařízení, než RAW data, která musím následně editovat a jen v ojedinělých případech dosáhnu lepšího výsledku než stroj.  Tuto skutečnost pozoruji již několik let, co výrobci začali do svých zařízení přidávat automatické funkce s matematickými modely a v určitých případech i s přidáním umělé inteligence. Díky tomu, že jsem fotil fotky do JPG tak i RAW mohu srovnat výsledek. Za mne dopadli lépe fotky focené na automatické režimy než tmavý surový RAW. Po několika minutovém postprocesingu jsem nedosáhl lepšího výsledku než JPG, co udělal stroj.

S dronem jsem létal opravdu ve špatných světelných podmínkách bylo pod mrakem a většina fotek dopadla dle mne dobře.



Změna oproti starším verzím dronů je v tom, že se používá nová aplikace DJI Fly. Je to dle mne taková ořezaná verze známé a používané aplikace DJI Go 4. Já nejsem úplně zastáncem těch ořezaných verzí aplikace. Nicméně mi v aplikaci chybělo několik pro mne podstatných funkcí, na které jsem zvyklý z DJI Go 4.  Jedna z věcí, která je pro mě hodně důležitá, je hlídání home spotu s ohledem na kapacitu baterie. U této nové aplikace je vidět kapacita baterie, která klesá, ale hlídání zpět na home spot jsem tam nenašel. Za mne je to důležitá věc z pohledu bezpečného návratu, kdy se člověk věnuje fotografii nebo videu a nehlídá si vzdálenost a případný protivítr.  V takové situaci se může stát, že se dron nevrátí a prostě z důvodu nedostatku energie přistane na místě vzdáleném. Další, co jsem nenašel v aplikaci je věc, kterou hodně používám, a to automatický interval focení nastavitelný po sekundách. Jsem hodně zvyklý věnovat se létání a dělání kompozice a v dost případech používám interval focení od 5 do 10. sec. Dron sám fotí a já se mohu plně věnovat létání. Jelikož se jedná o první verzi této aplikace, věřím, že to tvůrci v budoucích verzích napraví.

Většina fotografických režimu jsou plnoautomatické nebo poloautomatické. Manuální režim v nabídce nenajdete. Základní fotící režim je jeden snímek. Další foto režim jeden snímek s vylepšením smart – něco jako na foťáku režim AUTO. Poslední volba je focení plného formátu 48Mpix. Za mne jen velká napočítaná data, které sice zlepší výstup na úrovni šumu, ale zase zaměstná výpočetní výkon na palubě při zpracování a následném zápisu na kartu. Další příjemná automatická funkce je Time laps, kde se dá vybrat z několika módu, kdy vlastně dron postupně snímá scénu, je vystabilizovaný a vypadne z toho time lapsová fotka. U některých programů lze manuálně volit čas a ISO. Volby možnosti nastavit čas se určitě hodí, ale opět chybí podstatná věc, a to je nastavení ISO AUTO. U fotoaparátů to dnes využívám jako standard, že si fotograf řeší čas nebo clonu, aby fotka dopadla dobře foťák mu přiřadí AUTO ISO, které lze nastavit do určité hodnoty, přes kterou funkce AUTO nepůjde.

Další možnost nastavení fotografie je ve formátu. 4:3, což je skoro nepoužitelné si myslím, a nebo standard dnešní doby 16:9.

Hardwarově dron má 12 mega, čemuž odpovídá asi i kvalita fotografií, přitom vlastním napočítáváním se vytahují vlastně detaily a potlačuje šum na úrovni skládání fotografie do vyššího rozlišení, takže fotografie dopadne nakonec dobře. Bohužel se do fotografie nic moc nemůže řezat, protože ty data tam bohužel nejsou. 



Pro srovnání přikládám dvě náhledové fotogalerie. Fotky jsou v plném formátu vč. exif

Neupravená data JPG a převedený RAW zde: https://www.zonerama.com/martinhales/Album/6320901

Upravená data, minimální korekce, expozice, kontrast, stíny lehce barvy zde: https://www.zonerama.com/martinhales/Album/6320878


Facebook : 
facebook.com/martin.hales.hamar
web: https://www.martinhales.com/