Příprava zavedení komplexního bezpilotního dohledu nad provozem dálnice D4
V mrazivý pátek 12. prosince 2025 se členové řešitelského týmu projektu SecuDrone vydali po krásném povrchu právě před rokem otevřené dálnice D4 do střediska správy, údržby a dispečerského řízení společnosti Via Salis Operations s.r.o., která je provozovatelem úseku dálnice D4 Příbram – Písek. Vlastníkem operátora je pak francouzská společnosti Vinci Highways, působící v řadě zemí Evropy i mimo ni.
Naplánován byl inspekční let podél dálnice v několikakilometrovém úseku od dispečinku u obce Lety, který simuluje jednu ze čtyř stabilních tras pro pravidelné inspekční lety podél celého 40kilometrového úseku D4. Cílem je monitorovat předem vymezený pás – ten zahrnuje samotný odstavný pruh a přilehlý zatravněný prostor dálničního tělesa. V povolení k provozu od Úřadu pro civilní letectví je vymezen širší pruh bezprostředně přiléhající k vnějšímu okraji jízdního proudu. Dron tak neletí nad vozovkou, protože to především není potřeba: naopak pro dosažení optimálního úhlu záběrů letí stranou od tělesa vozovky.
Největší výhodou takto koncipovaných letů je průběžný a pravidelný monitoring jakýchkoli mimořádných událostí či stavů spojených s bezpečností a plynulostí dálničního provozu. Nejvýrazněji jde o auta stojící v odstavném pruhu, dále pak o výskyt předmětů na vozovce, zabitou zvěř nebo pohyb osob, ale i změny na stavebních prvcích dálnice, svodidel, oplocení, bran a branek a tak dále. Drony mohou při rutinních a každodenních povinných inspekcích z velké části nahradit pohyb dohledových automobilů.
Drony umístěné v docích pro automatizovaný provoz a pilotáž na dálku samozřejmě umožňují také zásahové létání při dopravních nehodách, anebo při jiných nebezpečných anomáliích, jako je výskyt chodců. Zásahy jsou možné i prostřednictvím výstražných světelných a zvukových signálů, případně s přenosem hlasových pokynů pomocí výkonného reproduktoru vestavěného v dronu.
Ještě pár kilometrů před sjezdem Lety vypadalo vše výborně, slunce a modrá obloha slibovala dobré podmínky. Mrazová kotlina jižně od Milína ale ukázala technologii některé limity. Mlha zde setrvala po celý den, a samotný dlouhý a plánovaný inspekční let podél dálnice nemohl proběhnout kvůli naprosto nedostatečné viditelnosti. Kombinace teploty těsně pod nulou a mlhy, tedy vysoké vzdušné vlhkosti, vedla k tvorbě námrazy na vrtulích stroje už po dvouminutovém letu. Mlha je velkým limitem jak pro termovizi, tak pro dálkoměr. Zkresluje údaje poskytované senzory na palubě dronu, a znesnadňuje tak řízení letu, a to velmi výrazně.
Několik krátkých letů pro demonstraci schopností stroje, čidel a zejména systému přípravy a plánování letů prostřednictvím 3D modelu terénu přesto mohlo proběhnout. Těch se zúčastnil také štáb České televize, z jehož natáčení vznikla reportáž. Tu lze shlédnout zde:
Po letových ukázkách proběhl ještě seminář a diskuse, při nichž byly upřesňovány požadavky ze strany uživatele pro budoucí provoz. Prokázalo se, že DJI Flighthub 2 je velmi jednoduchý a dotažený SW od výrobce dronů, plně aplikovatelný i pro dálniční dohled a dozor. DJI dock je kompatibilní také s českým softwarem Droneguard od firmy Maxprogres. Představena byla i řada dalších aplikací pro specifické detekční schopnosti: praskliny v asfaltu, poruchy zdiva, výskyt prasklé pneumatiky na silnici. Tyto jevy lze řešit pomocí AI a strojového učení, ale vždycky je nutné tomu věnovat velkou pozornost. Je třeba naučit model, jak vypadá svodidlo, které je v pořádku – a poté trpělivě přidávat a označovat různé typy poškození, aby systém poznal, že svodidlo není v pořádku. Tyto AI aplikace mohou posloužit třeba při zkoumání stavu voštin v protihlukových stěnách podél dálnice – a tedy jejich opotřebení.
Je zjevné, že intenzivní monitoring ve formě relativně rutinních, ale přesto náročných úloh a v náročných podmínkách otevírá při nasazení dronů významný potenciál pro úspory, zvýšení efektivity a bezpečnosti.
